Skolni utery

16. června 2007 v 5:44 | Veronika
Dneska se mi ten den nejak "vydaril" a trochu me psychicky vycerpal...Teda krome ranni japonstiny, ktera je spise takova zabava spojena s poznavanim japonskych taju. A krome navstevy chramu Meiji (v poledni pauze na uklidneni rozjitrenych nervu), kde ted ve specialni cisarsky zahrade kvete cela louka (teda spis takova zavlazovana bazina) ruzne barevnych irisu - ruzovych, bilych, fialovych ci modrych, a Japonci si to zase pekne "uzivaj", takze to fotej' ohromnejma fotakama a zachycujou stetcem na platynko. A krome nedaleke vystavky takovejch tech kamenu, co maj' jako vypadat jako cela krajina, hora, vodopad nebo tak neco (suiseki), nektery byly vazne hodne zvlastni, zdalo se mi ale, ze vsechny ty tvary byly zpusobeny pretavenim puvodni horniny (pri vybuchu sopky), ze nic z toho nemohlo byt puvodne tak sisaty, do sebe zamontovany a tak. Na nekterejch kamenech jsou vazne jako by vzorky kyticek ci (asi kremenny?) vodopad. >>>

Ale zpatky k odpoledni skole. Nejdriv pokracovala prednaska o Cine v ramci "Vztahu v JV Asii". Uz minule me iritovalo jak ten japonskej ucitel o Cine mluvi opatrne, vyzdvihuje jen prednosti (jako napr pocet mobilnich telefonu a televizi v milionech, bez udani procentniho podilu, ci kolik masa takovej prumernej Cinan sezere - je to vic nez Japonec asi o 4 kg - coz teda dle me neni vubec divu, ale taky to o nicem nevypovida, ze). Taky mu to polsky spoluzak Leszek vycetl.
Dneska si do prvni rady sedlo cinske komando (3 studenti) a v podstate napadali cokoliv, co ucitel pravil. Dost agresivne vykrikovali jak na jednotlivy veci jako prisel, jakej mel vzorek lidi, kterejch se ptal, jestli se vubec ptal, jak dlouho kdy v Cine byl (je to tak 40tnik, co mluvi cinsky a na Cinu se zrejme specializuje) a tak. Rozladilo je napr. kdyz na otazku, zda-li Tajvan nevidi vzor v Honkongu rikal, ze Tajvanci maj' pocit, ze jsou neco vic, jelikoz maj' vlastni vladu a ze by rozhodne nechteli nasledovat honkongsky vzor. Zdalo se, ze ti nasi Cinani snad mezi sebou meli soutez, kdo se vickrat ozve a ucitele opravi, mozna to musi hlasit doma (vsichni jsou to statni urednici z ruznych ministerstev). Kdyz se Leszek zeptal, kdy teda pan ucitel predpoklada, ze Cina bude demokratickym statem (ucitel totiz porad smeroval k tomu jak je vsechno na nejlepsi ceste), pan ucitel radeji neodpovedel a dodal, ze Cina pred dvema lety zavedla dan z prijmu (tenhle fakt Cinani zase napadli), takze takove zdaneni urcite urychli demokraticky vyvoj v zemi, a tudiz uz je to tam skoro na spadnuti. No, nevim. Tak jsme jen nesmele podotkla, ze dle nasi zkusenosti to placeni dani az tak nic moc neurychli, a tudiz bychom mohli rici, ze Cina zacne tak za 50 let. Hm, no cinsti spoluzaci se mnou ted nemluvi.
Desne me prekvapilo, jak opatrne se to tema probiralo a jak byli Cinani stejne nastvani. I kdyz i v Japonsku v anglickym psanym tisku jsou stranky plny Ciny, co porusuje lidsky prava, vrsi se ji jeden prusvih za druhym s blizici se oplympiadou a vubec se nechova demokraticky, zrejme se o tom v "lepsi spolecnosti" vubec nemluvi. To fakt nechapu. Kdyz jsme se o tom pak s Leszkem a Malajkou cinskeho puvodu Yi Sheng bavili na zpatecni ceste v metru, vycetla nam, ze jsme se v hodine chovali nezdvorile a arogantne, vubec nesouhlasila s nasima namitkama, ze na akademicky pude by se melo hovorit vice otevrene a ne jen "politicky korektne", naopak tvrdila, ze v Asiii se tohle nedela, ze "mozna tam u vas v Evrope". To, ze by skola nemela byt "asijska", ale mezinarodni, nebrala v potaz vubec.
Po tehle hodine nasledovala takova pripravka na nas dalsi skolni vylet (exkurzi) - zase pojedeme na dva dny na poznavani ruralniho Japonska a opet navstivime dve tovarny na buhvi co (minule to byla jedna manufaktura na rucniky, tovarna na traktory a tovarna na sojovku kombinovana s uplne uchylnym muzeem jidel a chuti), prenocujeme v japonskych rodinach (ach jo, nejak nam to vetsine minule uz stacilo) a zajdeme v sobotu do zakladni skoly, kde bychom meli pry predvest nejake to vystoupeni pro male skolaky. Abychom je jako pobavili. Ze bychom se nejak meli pobavit treba my, se jako nepocita. Vsichni spolehaji na Kazasku Gulnaru, co uz ma nacviceny nejaky ten narodni tanecek a vystupuje s nim, kde se da. Bohuzel trva jen 3 minuty, asi ho bude muset nejmin 20x zopakovat. Australan Jeremy pak mozna udela par skoku jako klokan (uz se sam nabidnul) a budeme to mit z krku…
Po tehle instruktazi nasledovala instruktaz cislo 2 "Jak prezentovat vysledky nasi diplomove prace". Termin odevzdani je koncem cervence, avsak verejna prezentace probiha koncem cervna (typicky japonsky system, co je uplne na hlavu). Nas pan profesor nam rozdal seznam 26 bodu "jak to ma vypadat a co nemame delat" (mumlat, mluvit ve dlouhych vetach, bezduvodne a hystericky se smat, cist vsechno z papiru, pouzivat slova, co neumime vyslovit, mluvit uplne o necem jinem nez o danem tematu atp.). No, presne tenhle seznam by se hodil 95 % nasich ucitelu, kteri nedodrzuji ani jeden bod (vazne se i hystericky a bezduvodne smeji…). Vetsina jejich prednasek je presne v obracenem duchu a jeste se k tomu pridava neschopnost mluvit srozumitelne anglicky a ta japonska zahadna vlastnost michani ve vyslovnosti "r" a "l" ("bolow the book in liblaly", "local erection" atd.). Je trochu trapny, ze nam davaj rady a pritom si zjevne nejsou ani vedomi toho jak blbe to delaj sami.
Jasnym prikladem byla nasledujici prednaska, kde nam nejaky zaslouzily pracovnik ministerstva financi prednasel ani ne tak k tematu jako o vsem okolo. Bylo mu 76 let a jeste nebyl v penzi… Cele sve vystoupeni ale zahajil tim, ze se narodil pred valkou, ze za valky jim v Yokohame Americani vybombardovali dum a v nem zahynula babicka… Ta prednaska se puvodne mela tykat devalvace yenu…
Takze jsme vyslechli historky stareho zbrojnose, uspesne to vse v devet vecer ukoncili a ja byla po desate doma jako na koni. A mohla jsem si rici "mam to dneska za sebou…"
Veronika
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama